Rajčata jsou při vhodných podmínkách jednoduchou plodinou pro pěstování. V tuzemsku se dají pěstovat jako jednoleté rostliny a to buď ve skleníku, nebo venku na záhoně i ve větších květináčích.
- Ideální podmínky pro růst tvoří teplota od 21 do 24 °C, dostatek vláhy a slunečního svitu. Neprospívají v teplotách pod 16 °C a nad 27 °C a při mrazech se zničí. Půda může být různorodá, ale musí být propustná a úrodná. Velmi kyselá půda potřebuje vápnit.
- Příprava výsadby: v teplejších podmínkách je možné rajčata vysévat rovnou do země, ale v České republice je kvůli jarním mrazíkům lepší vysazovat předpěstované rostliny 6-8 týdnů před posledními mrazy.


Rajčata potřebují hodně živin, proto je potřeba zapravit 30 centimetrů do půdy zetlelý hnůj nebo kompost. Před výsadbou pohnojte půdu základním hnojivem.
- Pěstování: předpěstované sazenice se ideálně sází, když vytvoří první květenství. Podle druhu rajčat se sází buď dál o d sebe a s oporou (tyčková) nebo víc nahusto a bez opory, protože se plazí po zemi (keříčkové a zakrslé keříčkové typy).
- Sklizeň: Plody se sklízí, až dozrají. U keříčkových rajčat je to za 7-8 týdnů po vysazení, u tyčkových za 10-12 týdnů.
Doporučené odrůdy:
- Tyčkové: Start S F1, Dombito F1, Gardener´s Deight, Golden Sunrise, Mirabelle, Shirley F1, Sungold F1, Super Marmande F1, Tigerella.
- Keříčkové: Ida Gold, Pixie, Plumito, Sleaford Abundance F1, Tornado F1, Totem F1

Škůdci a choroby: rajčata bývají nejčastěji zasažená plísněmi (např. fytoftorová plíseň, plíseň šedá), chřadnou z nedostatku živin (vápník, hořčík, bor) a napadá je škůdci jako je háďátko bramborové nebo křísi.
Zkušenosti: Pěstování rajčat jsem si velice oblíbil v uzavřených polo-sklenících (střecha je potažená pevnou fólií). Skleník velmi dobře chrání rostlinky proti dešti a i díky tomu většinou plíseň přichází později. Nepoužívám postřiky proti plísním. Raději koupím kvalitní osivo (např. odrůdu Hardy, hybrid do skleníku). Sazenice si předpěstovávám.
Zakrslá rajčata, někdy označovaná jako balkonová nebo trpasličí, jsou ideální volbou pro všechny, kdo si chtějí vypěstovat vlastní plody, ale nemají k dispozici skleník ani velký záhon. Hodí se do truhlíků, květináčů i závěsných nádob a zvládnou růst i na malém balkoně. Navzdory své kompaktní velikosti překvapí bohatou úrodou a nenáročností.
Pěstovat zeleninu dnes můžete úspěšně i na balkoně nebo na terase. Díky moderním odrůdám není potřeba mít záhony – bohatou úrodu rajčat, paprik nebo okurek si můžete dopřát i z větších květináčů. Důležité je především vybrat správné rostliny, které dobře prospívají v omezeném prostoru, a poté jim dopřát vhodnou péči.
Velká úroda rajčat a paprik je odměnou za úspěšné zahradničení. Někdy ale může být náročné vymyslet, na co všechno tu domácí zeleninu využít. Pokud máte chuť vyzkoušet něco jiného než lečo a rajčatové omáčky, inspirujte se našimi nápady na zpracování rajčat a paprik. V tomto článku najdete několik originálních tipů, jak využít rajčata a papriky jinak – nejen v kuchyni, ale třeba i v kosmetice nebo jako dlouhotrvající zásobu na zimu.
Rajčata jsou oblíbenou zeleninou, která chutná nejlépe z vlastní zahrádky. Hodí se také do mnoha jídel, ať se jedná o různé druhy salátů, domácí omáčky nebo různé zeleninové směsi. Ať už plánujete pěstovat cherry rajčátka nebo masité odrůdy, pěstování rajčat je skvělou zábavou i výzvou zároveň. Náš praktický průvodce pomůže začátečníkům pěstovat rajčata správně krok za krokem, a zkušení pěstitelé se dozví několik osvědčených tipů, jak získat kvalitní úrodu.
Pěstování zeleniny je skvělý způsob, jak mít čerstvé plodiny přímo z vlastní zahrádky. I když nemáte žádné zkušenosti s pěstováním zeleniny, můžete se do sázení vrhnout bez obav. Pokud si dáte pozor na několik základních věci, budete mít úspěch a na konci sezóny si užijete radost s první sklizené zeleniny. Zjistěte, s jakou zeleninou začít, kdy ji sázet a další základní tipy, se kterými vám to půjde téměř samo.
Rybíz zdobí téměř každou zahrádku, není totiž náročný na pěstování a těší se vysoké úrodě. I když čerstvý rybíz nemusí chutnat každému pro svou kyselou chuť, v kuchyni se s ním dá vykouzlit celá řada zajímavých pokrmů, ze kterých si vybere každý. Jaké jsou možnosti uchování rybízu? A jak využít rybíz v kuchyni jinak než na marmeládu?
Konečně! Zmrzlí muži jsou v trapu. A tak vysazuju rajčata, cukety, dýně, celer a taky choulostivější bylinky. Na zahradě se konečně něco děje. Záhony se zelenají, sklízím první saláty a ředkvičky. Na jejich místo vysévám řepu, černou ředkev a druhou várku mrkve.
Sklizeň. To je první slovo, které mě napadá, ve spojení se srpnem. Zeleninová zahrada je v době, kdy se letní prázdniny zhoupnou do druhé půlky, štědrá. I když máte plné ruce sklizně, nezapomeňte na odměnu pro zahradu. Protože vysít chcete i příští rok.
Přiznám se, že nevím, jestli raději seju, nebo sklízím. Oboje má cosi pěknýho do sebe. Na jaře voní půda svěžestí a očekáváním, na sklonku léta je její parfém zemitější, sebevědomější. Už totiž ví, co vyplodila. A já počítám zavařený sklenice, cibuli v záhonu a rajčata, co ještě (určitě) zčervenají.
Jestli si rajčata pipláte od semínek stejně jako já, trávíte s nimi už pár měsíců. Z drobné sazenice se stává velká sebevědomá rostlina ozdobená žlutými květy, z nichž se stávají zelené plody. Jak se o rajčata postarat?