Cibule

Pěstování kuchyňské cibule není těžké, vysévají se semínka nebo sazečka do úrodné lehce propustné půdy na jaře. Je to jednoletá rostlina, kterou můžete sklízet jak plně dorostlou, tak jako mladé jarní zelené výhonky. Cibule má dlouho dobu skladovatelnosti, zpravidla se váže do hroznů a věší do spíže, tak aby dobře proschla a dlouho vydržela. Může se skladovat také v bedničkách, v těch však není kolem cibulek neustálý proud vzduchu, proto je třeba je pravidelně kontrolovat, aby nedošlo k napadení plísněmi.

Rostlinky sázejte do řádků vzdálených 23 – 30 cm od sebe a záhon je třeba pravidelně plít, protože mladé cibulky ještě nemají dost síly na to, aby zvládly bojovat s plevelem. Zásadně nesázejte do čerstvě pohnojené půdy. Nejlépe organické hnojivo zarývejte do půdy, do které budete sadit cibule, na podzim.

Nejčastějšími škůdci a chorobami jsou květilka cibulová, květilka fazolová, plíseň cibulová a při špatném skladování krčková hniloba. Se sklizenými cibulemi musíte zacházet opatrně, abyste nenarušili slupku, protože různá poškození mohou být vstupem pro choroby a škůdce, které způsobují hnilobu.

Odrůdy:

  • K podzimní sklizni – giant fen globe, rijnsburger balstora, rijnsburger robusta, sturon, stuttgarter giant
  • Červené pro čerstvý konzum a skladování – long red, florence, mammoth red onion, red baron
  • Tradiční a japonské přezimující – express yellow, imai early yellow, kaizuka extra, reliance, southport red globe
  • Sazečka pro podzimní výsadbu – unwin´s first early

Jak zavařit cibulky?

Cibule patří mezi základní suroviny v každé kuchyni a vyniká nejen skvělou chutí, ale prospívá díky vysokému obsahu vitamínů a minerálů také našemu zdraví. Coby přísadu do nejrůznějších pokrmů ji jistě znáte. Ne úplně obvyklým způsobem její úpravy je ovšem zavařování. Jak se to přesně dělá?

Jak skladovat cibuli?

Pokud se vám urodilo velké množství cibule, nebo se vám podařilo sehnat krásnou českou cibuli na farmářských trzích, určitě teď přemýšlíte nad tím, jak ji co nejlépe uskladnit. Byla by škoda tento krok podcenit, mohlo by se vám to vymstít v podobě mnoha kil shnilých plodů, což by byla velká škoda.

Jak a kdy sklízet cibuli?

Cibule je asi nejtradičnější surovinou naší evropské kuchyně. Proč? Protože dokáže zvýraznit chuť vařeného jídla, je vhodná do masové směsi, do salátu, i jen tak k jídlu, i když si při jejím krájení trochu pobrečíte. Zkrátka, je pro nás při vaření téměř nepostradatelná. Ovšem to, co se prodává v obchodech, je jen druhá úroveň cibule, sami si doma dokážete určitě vypěstovat lepší. Avšak jak na to? Zasadit ji, to je ještě celkem snadné, ale jak poznat, kdy je zralá? A jak ji efektivně sklidit a uskladnit?

Jak sázet cibuli?

Člověk jako velmi inteligentní tvor se během svého vývoje naučil využívat a zpracovávat prakticky všechno, co mu příroda nabízí. A rostliny, nebo chcete-li konkrétně, cibuli, nevyjímaje. Ostatně, zkuste si dnes představit tlačenku bez cibule, salát a jednohubky bez kroužků červené cibule nebo sekanou bez osmažené cibulky na brambory. Smutná myšlenka. Cibule do kuchyně zkrátka patří, ale ne nekvalitní asijská, která nemá pražádnou chuť a je plná chemikálií, aby přežila dlouhý transport, ale nejlépe naše vlastní, domácí.

Cibule vypěstovaná z vlastní zahrádky chutná nejlépe.

Umíte si snad představit vaření bez cibule? Příprava guláše, špízů nebo cibulačky by bez této prastaré suroviny nebyla vůbec možná. Cibule u nás patří k nejpěstovanějším druhům zeleniny a má k tomu dobrý důvod. Bohatý obsah vitamínů, minerálních a léčivých látek dělá z cibule zázračnou potravinu, prověřenou staletími. Téměř každý zahrádkář si na svém políčku každoročně vyhradí alespoň kus půdy pro její nasazení. Jak ale vybrat správnou odrůdu a jak postupovat při sázení?

Co může obsahovat zelenina?

Zeleninu zařazujeme do našeho jídelníčku většinou proto, že je nízkokalorická a hodí se tak pro všechny typy i dietního stravování. Je ale velmi důležitá také proto, že obsahuje řadu vitamínů, minerálních látek, enzymů a bílkovin, které naše tělo potřebuje k tomu, aby mohlo řádně fungovat.

Asi nejlepší způsob, jak nepřijít o cenné složky v zelenině obsažené, je konzumace v syrovém stavu - tak dostaneme do našeho těla maximum živin, které daná rostlina obsahuje. Ale i zde jsou vyjímky potvrzující toto dané pravidlo.