Jarní testování půdy na zahradě je klíčovým krokem k dosažení zdravých a plodných rostlin. Pokud chcete mít zahradu plnou květin, zeleniny a ovocných stromů, je důležité vědět, jaké živiny jsou v půdě. V tomto článku si podrobněji probereme, proč je testování půdy důležité, kdy a jak půdu testovat a jak interpretovat výsledky.
V posledních letech, kdy se rozmáhá sucho a dešťů je spíše málo, dostává se drenážování půdy spíše do pozadí. Na druhou stranu jde stále o potřebný mechanismus, s jehož pomocí je možné citlivě připravit pozemek pro pěstování plodin i běžné zahradničení. Typicky jde o hodně podmáčené lokality s málo propustnou půdou, kde přílišná vlhkost většině rostlin škodí kvůli tomu, že dochází k vytlačení kyslíku. Paradoxně tak dochází k udušení a následnému hnití kořenové hmoty, což je neslučitelné se správným fungováním rostliny.
Rotace rostlin při pěstování je důležitou součástí péče, kterou bychom měli naší zahrádce dopřát. Je totiž obecně známým faktem, že není dobré na jednom záhonku neustále dokola vysazovat stejný druh zeleniny. Nastavením rotace rostlin umožníme půdě kvalitně regenerovat a doplňovat živiny, které byly vyčerpány. Pojďme se spolu podívat, jak správně střídat rostliny při pěstování.
Stejně jako pokojové či venkovní rostliny mají odlišné nároky na půdu, tak i ovocné stromy jsou háklivé na zeminu, do které jsou zasazeny. Aby ovocný strom dobře rostl a plodil, což je asi hlavní důvod, proč jej vysadit, je potřeba zvážit několik zásadních faktorů, které v budoucnu ovlivní celkovou vitalitu stromu. Mimo umístění je to právě složení půdy, co ovlivňuje budoucí život stromu a kvalitu ovoce.
Kyselost půdy je velmi důležitá vlastnost, která často rozhoduje o správném růstu mnoha druhů rostlin. Poradit si s jejím měřením není složité. Můžeme volit mezi nejpřesnějším elektronickým měřením nebo indikátorovými papírky. Druhé zmíněné je možné zakoupit v mnoha obchodech s potřebami pro zahrádkáře. Spolu si blíže popíšeme oba způsoby a odpovíme si na otázku: "Jak zjistit kyselost půdy?".
Půdopokryvné trvalky najdou v zahradách široké uplatnění pro svoji schopnost krytí a zpevnění půdy. Vysazujeme je všude tam, kde si chceme zjednodušit práci – hustými trsy půdopokryvných trvalek totiž jen obtížně prorůstá plevel. Sázet je lze pod stromy i jako lemy okrasných záhonů. Vytvoří výplň spár chodníčků a prostorů mezi nášlapných kameny. Své místo naleznou na každé skalce. Jako stvořené jsou pro stanoviště, která se obtížně udržují, a chceme je proto z nějakého důvodu zamaskovat.
Jednou z nejdůležitějších součástí zahradničení je bezpochyby i znalost půdy a péče o ní. Půda je velmi komplexní a celá řada faktorů jako například kyselost půdy, její provzdušněnost nebo vlhkost ovlivňují, jak se v ní, kterým rostlinám bude dařit a co se vám na ní podaří vypěstovat. Půda dodává rostlinám vodu, živiny, drží její kořeny a umožňuje růst.
Krásný trávník nevyroste sám od sebe. Pokud nechcete požádat o pomoc odborníky, budete si muset vyčlenit dostatek času na veškerou přípravu i samotné setí. Než se bezhlavě vrhnete do příprav, sepište si konkrétní plán. Každý úkol vyžaduje svůj čas a musí být proveden pečlivě. Důkladná příprava vám pomůže vyhnout se chybám a dosáhnout těch nejlepších výsledků. Ideální měsíce pro výsev trávníků jsou březen, duben, září a začátek října. Nutná je stabilní teplota nad 5 stupňů.
Půda obecně tvoří vrchní vrstvu zemské kůry, je protkaná vodou, vzduchem a organismy a vzniká přeměnou minerálních a organických látek. Poskytuje živostí prostředí rostlinám, živočichům a člověku. Dokonce má svůj vědní obor, který se jmenuje pedologie.