Menu
Úvod  ›   › 

Jak osadit zahradní chodníček?

Přírodní kámen v zahradě má funkci praktickou i estetickou. Skalka nebo zídka je ozdobou každého pozemku. Chodníček z nepravidelných, plochých kamenů usnadňuje pohyb v terénu a spojuje jeho jednotlivá zákoutí. Při troše péče se může stát nepřehlédnutelnou dominantou a zahradu povýšit na umělecké dílo.

Než začneme s osazováním

Chceme-li zanedbanému chodníčku vrátit zpět jeho původní krásu, nejdříve odstraníme veškerý plevel a spáry vyplníme hlinitopísčitým substrátem. Samozřejmě, že se nabízí možnost likvidace nežádoucího porostu herbicidem, ale každý milovník zahrady by se měl uchýlit k ekologičtějšímu řešení. Spáry můžeme vyplít ručně; práci usnadní speciální škrabky. Řešením je také použít benzínový nebo plynový vypalovač plevele.

Místo skalky chodníček

Postrádáme-li na zahradě skalku a nechce se nám ji budovat, chodníček s nestejnými spárami mezi nášlapnými kameny ji může dobře nahradit. Zvlášť, když v rámci zahrady spojuje různě vyvýšená místa. Jeho součástí se tak mohou stát schůdky, které poskytnou prostor k další realizaci.

Výběr rostlin, které můžeme do spár vysadit, je opravdu široký. Na osluněnou část chodníčku se hodí kompaktní polštářky trvalek. Jejich společnými znaky jsou nízký vzrůst, mrazuvzdornost a velká schopnost regenerace: nevadí jim sešlapávání ani zametání chodníku. Také se dobře množí vegetativně.

Oblíbené pokryvné trvalky

  • Drobný, nízký úrazník šídlovitý (Sagina subulata) připomíná mech. Kvete bíle od května do srpna.
  • Mateřídoušky (Thymus) jsou oblíbené kobercové trvalky. Dobře snáší sešlapávání, ale rychle přerůstají přes plochu kamenů, takže je třeba je čas od času usměrnit zastřižením.
  • Rozchodník šestiřadý (Sedum sexangulare), který kvete v červnu a v červenci společně s mateřídouškou vytvoří dechberoucí kombinaci žluté a fialové barvy.
  • Na sušší místa se do větších spár hodí různé druhy netřesků (Sempervivum) nebo lomikámenů (Saxifraga).
  • Ve stinných a vlhčích zákoutích se bude dařit vrbině penízkové (Lysimachia nummularia) nebo rozrazilu lékařskému (Veronica officinalis).

Trsy rostlinek s kořenovým balem vysazujeme v dostatečných rozestupech. Po výsadbě je nutné je po nějakou dobu zalévat.

Na okrajové části chodníčku je vhodné vysadit vyšší trvalky, které vytvoří přirozený přechod mezi chodníkem a trávníkem. A také chodníček ochrání ― jejich souvislý porost zabrání prorůstání trávy a plevele. Oblíbená je plaménka šídlolistá (Phlox subulata), která se v květnu pokryje bohatými růžovými kvítky. Na méně sešlapávaná místa se hodí kamejky, zvonky, pryšce, hvozdíky nebo lze okraje chodníčku proměnit v bylinkovou zahrádku a vysadit tymián, rozmarýn nebo levanduli. S mátou opatrně, rychle totiž zaplní veškerý prostor, který dostane k dispozici. Je proto lepší ji pěstovat v ohraničeném záhonku nebo v nádobě.

I když se rostliny rozrostou a vytvoří souvislý kryt, vyžaduje chodníček určitou péči. Zeleň by se měla udržovat tak, aby kameny příliš nezakrývala. Na zimu se doporučuje odstranit starou nať, aby na jaře rostliny mohly opět vyrašit. Na začátku sezóny je také nutné zkontrolovat, zda půdu ze spár přes zimu nevyhrabal krtek či hlodavci nebo ji nevyplavil déšť.