Bez dobré půdy to na zahradě zkrátka nejde. Je to jako stavební základ domu – pokud půdě něco chybí nebo nefunguje, rostliny se trápí, nerostou a také nám nemohou dělat radost. Každý zahradník se dřív nebo později naučí, že právě půda má na svět kolem nás obrovský vliv.
Základní dělení půdy se rozlišuje na písčitou, hlinitou, jílovitou nebo jejich kombinace. Každá má svá pro a proti. Písčitá půda rychle propouští vodu, ale nedrží živiny. Jílovitá je naopak těžká, málo propustná a často studená. Hlinitá půda je ideální střed a vyhovuje většině rostlin. Pokud si nejste jistí, jakou půdu máte, můžete udělat jednoduchý test promnutím půdy v dlani nebo provést malou investici do pěstebního rozboru. Někdy stačí pozorovat, jak půda drží vodu po dešti nebo jak se chová při rytí.
Zdravá půda není jen o struktuře, ale i o životě v ní. Důležité jsou živiny, mikroorganismy a dostatek organické hmoty. Právě kompost, hnůj nebo zelené hnojení dělají z půdy úrodné místo pro zdravý růst rostlin. Příliš kyselou půdu můžete vápnit, příliš alkalickou naopak upravit rašelinou nebo mulčováním jehličnanů. Každý zásah by měl mít důvod – nadměrné hnojení nebo časté rytí může půdě spíše uškodit. Občas je dobré půdu na chvíli nechat být, aby si odpočinula a zregenerovala.
Půda potřebuje dýchat. Pokud je příliš udusaná, kořeny rostlin se v ní dusí a nemají prostor pro růst. Udržet půdu vzdušnou a živou pomáhá pravidelné kypření, přídavek písčítých složek nebo pěstování zelených hnojiv. V malé zahradě někdy stačí jen odlehčit okolí rostlin pomocí rýče nebo ručním prokypřením motyčkou. V těžších půdách je ideální zapracovat organickou hmotu, která pomáhá s uvolněním struktury. I obyčejné mulčování dokáže půdu chránit před vysycháním a přehříváním.
Na rozdíl od sazenic nebo hnojiv se půda nedá koupit na poslední chvíli. Je to proces, který trvá. Kdo se o ni stará, přidává kompost, kypří, mulčuje a sleduje, co rostlinám prospívá, bude mít s každou sezónou o kousek lepší záhon. A to je na zahradničení to nejhezčí.
Dobrá půda vám vrátí péči zpět – v podobě silnějších rostlin, menší náchylnosti k chorobám a bohatší úrody. Je to možná trochu neviditelná práce, ale právě ona tvoří pevné základy každého úspěšného pěstování.
Zdravá půda je základ úspěšné zahrady. Pokud jí na jaře dopřejete péči, odvděčí se vám silnými rostlinami, dobrou strukturou a schopností zadržet vláhu. Není nutné ji celou překopávat, stačí několik jednoduchých, ale účinných kroků, které pomohou záhony přirozeně nastartovat do nové sezóny. Správně připravená půda nejen podpoří růst, ale i celkovou odolnost rostlin.
Kompostování je skvělý způsob, jak zužitkovat organický odpad a získat kvalitní hnojivo pro zahradu. Nejenže pomáhá snižovat množství odpadu, ale také zlepšuje kvalitu půdy a podporuje zdravý růst rostlin. V tomto článku se podíváme na to, co je vhodné kompostovat, do čeho kompost ukládat a kam ho nejlépe umístit.
Rašelina má široké využití – zahradníci ji často používají pro pěstování rostlin, ale našla uplatnění i ve stavebnictví nebo jako palivo v některých oblastech. Rašelina má ale fascinující příběh, který sahá daleko za její běžné využití. Je to přírodní materiál, který vzniká v mokřadech, močálech a bažinách, a hraje klíčovou roli v regulaci klimatu a ekosystémech. Zároveň se však těžba rašeliny stává stále větším problémem pro naše životní prostředí. V tomto článku se podíváme na to, co rašelina vlastně je, jak vzniká, jaké má vlastnosti a jak ji můžeme využívat, aniž bychom ohrozili ekologickou rovnováhu.
Zdravá půda je důležitá pro zahradničení, pěstování rostlin v květináčích, i na správný trávník. Jedním z důležitých faktorů zdravé půdy je její propustnost. Propustná půda je taková, která umožňuje snadné vsakování vody, vzduchu a živin. Jak tedy dosáhnout propustné půdy a proč je důležitá pro vaši zahradu? Přečtěte si naše tipy na zlepšení propustnosti půdy.
Věděli jste, že zahradničit můžete i bez půdy? Jedná se o pěstování hydroponicky, kdy pěstujete rostliny místo v půdě na vodě. Přečtěte si, jaké jsou výhody hydroponického pěstování, co k němu potřebujete a pro jaké rostliny se hodí.
Vytrhávám poslední plevel. Připravuju hnůj. Těším se na závěrečné sekání trávy. Dýchám podzimní vůně. A děkuju záhonům za sklizeň, což znamená, že mám ruce plné rýče a hrábí.
Jsem poslední dny na kost promrzlá. A ostrý ledový vichr už mě dost deprimuje. Až tohle skončí, bude konečně jaro. Půda rozmrzne a zavoní. Bude čas vzít hrábě, rýče, rycí vidle a pustit se do práce. Rýt nemusíte, čechrat ano. A hnojit jen někde.
Hrabání žlutého, sladkohořkou vůní zavánějícího, listí je pro mě zenovým a meditačním cvičením. To listí jsou odložené myšlenky a starosti. Všechno, co už nepotřebuju, co dostálo svému a co může jít dál. Může se proměnit třeba na hnojivo, díky němuž vyrostlo něco nového, lepšího.
Na chalupě topíme dřevem. Voní. Praská. Hřeje. Když vynášíme popel, tak jedině na záhony nebo do kompostu. Slouží jako skvělé hnojivo. Jak ho použít? A kterým rostlinám nejvíc prospívá?
Je krásný podzim. Zima rychle uteče a na jaře bude třeba zasít. Jestli jsem vás alespoň trochu navnadila na pěstování zeleniny, budete potřebovat záhony. Práci neodkládejte, protože na jaře oceníte, že máte půdu připravenou. Podzim je ideální doba pro založení záhonu. Není vedro, dobře se pracuje a půda se do jara "odleží".