Menu
Úvod  ›   › 

Pěstování a hnojení mrkve

Už vás nebaví nakupovat zeleninu, která se podobá plastovým napodobeninám bez jediného kazu, chuti a aroma v síti supermarketů? A máte za domem kousek zahrádky? Vypěstujte si sami nenáročnou, zdravou zeleninu, která bude na jaře prvním zdrojem přírodních vitamínů. Třeba taková mrkev je velmi oblíbenou a rozšířenou zejména pro vysoký obsah betakarotenu, vitamínů B1, B2, D, E, K a minerálů vápníku, draslíku, zinku, hořčíku, železa a jódu. Je také bohatá na vlákninu, lecitin, glukózu a stopový prvek – selen.

Zdraví z vlastní zahrádky

Mrkev, jako jedna z nejstarších kulturních plodin na světě, se řadí mezi kořenovou zeleninu a přestože její původ sahá až do jižní Asie, v našem klimatickém pásmu se jí daří dobře.

Výběr půdy k pěstování mrkve

Protože nemá žádné zvláštní nároky, její pěstování není ani pro laika žádným oříškem. Pro začátek zcela postačí kvalitní a dobře zpracovaná půda, která však musí být před kypřením oživena kompostem (2 – 3 kg na 1 m2), chlévská mrva mrkvi neprospívá. Vhodným typem jsou středně těžké, hluboké, humózní a propustné půdy, protože v těžkých kamenitých půdách jsou kořeny mrkve pokřiveny a rozvětveny.

Úprava půdy a výsev

Na podzim je třeba půdu zrýt do hloubky zhruba 25 cm, pokud je kyselá, je vhodné ji přivápnit. Mrkvi se totiž lépe daří tam, kde je půda s neutrální reakcí. Nejvhodnější zeminou je průměrně hnojená, nejlépe v předcházejícím roce. Výsev provádíme co nejdříve zjara (únor, březen) do řádků asi 20 cm od sebe, 0,5 cm hluboko, po zasetí řádky zahrneme a přimáčkneme. Nevyséváme po celeru, ani mrkev samu po sobě. Sousední plodinou může být cibule - vzájemně podporují svůj růst -, dále se pěstuje také v kombinaci s ředkvičkami, které vzcházejí dříve a prokypřují okolní půdu, nebo s koprem. Pozdní odrůdy sejeme v dubnu a květnu, sklízet potom lze v podzimních měsících.

Kvalitní péče je zárukou dobrých výnosů

Po vzejití je dobré řádky mrkve vyjednotit, nejméně na 5 cm od sebe, aby kořen byl velký, rovný a zdravý. Po celou dobu vegetačního období je důležité kypření, pletí, okopávání, případně přihnojování (např. kompletním hnojivem NPK) a dostatek vláhy. Při přílišném zalévání však mrkvi hrozí hniloba, která se na kořenech projevuje nepěknými černými, mazlavými skvrnami. Napadá ovšem také zeleninu špatně uskladněnou, např. ve vlhku a teple.

MrkevMrkev (Autor sunrise CC)

Předcházejte napadení škůdců a chorobám

Nepřítelem mladých mrkví je pochmurnatka mrkvová, respektive její larvy, které dokážou pod povrchem kořene vyžírat nepěkné chodbičky. Nežádoucími jsou také mšice mrkvové, vysávající mladé listy. K likvidaci obou škůdců je možno využít postřik značky Decis.

Co zaseješ, to sklidíš

Při sklizni kořeny mrkve očistíme od hlíny, nať je třeba odkroutit (při odřezávání nožem se kořeny snadněji kazí) a necháme půl dne na slunci, přirozenou cestou tak dojde k likvidaci choroboplodných zárodků. Úrodu lze uskladnit do chladného sklepa, zasypanou pískem nebo zpracovat sušením, zavařením, zmražením, naložením do soli, ale nejlepší a nejzdravější je přece jenom mrkev syrová. Je libo mrkvový nebo zeleninový salát? Nechte si chutnat!