Menu
Úvod  ›   ›   › 

Jak na pěstování mrkve a petržele?

Mrkev a petržel jsou kořenovou zeleninou, jež se obecně těší velké oblibě. Obojí bývá základem velkého množství tradičních pokrmů. Kromě jejich využití v kuchyni mají spolu mnoho společného i ve způsobu pěstování. Obě zeleniny mají náročnější klíčivost semen a obě nesnášejí přesazování, takže se vysévají přímo na záhon.

Nenáročné na prostor

K tomu, abyste si doma vypěstovali vlastní zeleninu, nepotřebujete mnoho. Mrkev si vyžádá alespoň malý záhon, ale petržel, pokud ji budete pěstovat pro nať, se spokojí i s malým truhlíkem, takže se hodí i na balkon nebo za okno.

Vzhledem k delší klíčivosti semen mohou být obě zeleniny vysazovány již na podzim, čímž získají určitý náskok a koncem jara budou připraveny ke sklizni. Běžnější výsev je tradičně na jaře, a to už časném, dovoluje-li to počasí.

MRKEV

Mrkev má mnoho odrůd, ale všechny vyžadují lehkou až střední a dobře zpracovanou půdu. Nejlépe se jí daří tam, kde již předtím byla pěstována jiná zelenina. Proto se často doporučuje každoroční střídání místa setí právě s půdou po petrželi.

Protože jde o kořenovou rostlinu, je nutné hlínu dostatečně prokypřit do hloubky. Kořeny se tak nedeformují, přirozeně pronikají hlínou a jsou optimálně okysličovány. Pro pohodlnější práci se dobře hodí i vyvýšené záhony, tzv. hrůbky (vyšší a širší řádky podobné bramborovým, s plochou horní vrstvou).

Jak vysévat?

Na záhonku nebo hrůbku si připravte 2 – 3 cm hluboké řádky vzdálené od sebe 20 – 25 cm. Do připravených řádků vysejte semena, nikoli nahusto, abyste si nepřidávali práci s pozdějším jednocením. Poté hlínu zahrňte a přidusejte. Na zalití použijte kropicí konev bez velkého tlaku, abyste zasetá semínka hned nevyplavili.

Další zálivky závisí na stáří rostlin. Záhon byste měli udržovat stále vlhký, aby zelenina mohla vzejít a zakořenit. Kořenovou zeleninu je vhodné zalévat do hloubky. Povrchové zalévání nutí rostlinku větvit kořeny, což je nežádoucí.

PETRŽEL

Kořenovou petržel lze pěstovat obdobným způsobem jako mrkev. Má raději lehčí půdu, ale pokud budete místa pěstování střídat, jenom jí prospějete. Vysévání probíhá stejným způsobem, i když je vhodnější vzdálenost řádku mezi sebou zvýšit, a to na 25 – 30 cm. Pokud vyséváte na podzim a počasí tomu přeje, vyraší petržel ještě týž rok.

Ničí plevel

Petržel i mrkev obsahuje furokomaríny, které brání v klíčení plevele, což je v péči o rostlinky velké plus. Rostlinka si tak sama zajišťuje prostor pro svůj růst. Tyto furokomaríny se během klíčení odbourají a jsou vlastně důvodem, proč těmto zeleninám klíčení tak dlouho trvá.

Jak na jednocení

Vzrostlé rostlinky je třeba protrhat - jednotit. Protrháváním na vzdálenost do 4 cm dodáte potřebné místo pro správný vývoj. Zásadně upřednostňujte silnější kousky, i kdyby to mělo znamenat nepravidelnost v rozestupech. Pokud jednotíte už vzrostlejší rostliny, sklízíte tak svou první úrodu, proto je nevyhazujte. Malé mrkvičky jsou velmi chutné syrové i vhodné pro tepelnou úpravu. Mladá petrželka má zase výbornou nať, kterou můžete přidat do polévek či do salátů, nebo ji zamrazit na pozdější využití.

Naťová petržel

Pokud máte rádi čerstvé bylinky a nemáte zahradu, můžete pěstovat naťovou petržel i doma. Bohatě vám bude stačit truhlík nebo větší květináč. Zeminu použijte běžnou, dostatečně prokypřenou. Nádobu umístěte na nějaké vhodné světlé a prosluněné místo. Půdu udržujte dostatečně vlhkou. Růst můžete očekávat již za tři týdny.

Sklizeň a uskladnění

Oba druhy zeleniny je možné sklízet průběžně během roku. Konečná sklizeň závisí na době výsevu. Rostliny vyrývejte rýčem, aby nedošlo k poškození kořenů. Zeleninu lze skladovat ideálně ve sklepě nebo jiném tmavém a chladném místě. Pokud zeleninu uložíte do vhodné nádoby (větší starší kyblík) a zasypete pískem, vydrží vám krásně čerstvá po mnoho měsíců.