Mrkev obecná je dvouletá rostlina. Pěstuje se jako jednoletá kořenová zelenina pro přímou konzumaci i použití v kuchyni. Využívá se hlavně kořen a méně také nať. Použití má také v lékařství a léčitelství.
Příprava půdy probíhá na podzim nakypřením a hnojením vyzrálým hnojem. Není vhodná půda s velkým obsahem dusíku. Velice praktické jsou vyvýšené záhony. Nezbytně nutné je zbavit záhon plevele.
Vysévá se do řádků alespoň 20 cm vzdálených od sebe, semeno se ukládá do hloubky 1-2 cm. Hustší výsev se jednotí na vzdálenost rostlin 4-5 cm, u karotky na 6-7 cm. Po celou dobu růstu potřebují rostliny vlhkou a odplevelenou půdu.
Velmi rané a rané odrůdy: Nantes 5, Nectar F1, Rondo, Calibra F1, Chamare, Jarana F1, Jitka F1, Karotina, Lenka
Polorané odrůdy: Karola, Kráska, Nantes 3, Táborská žlutá
Pozdní odrůdy: Berlikumer 2, Flakker, Katlen, Koloseum F1, Maxima F1
Kromě klasické oranžové mrkve jsou na trhu i semena odrůd červených (Vanda), bílých (Küttigenská mrkev), fialových (Purple Haze F1) a žlutých (Táborská žlutá).
Pěstování kořenové zeleniny nám nabízí tolik chutí a variability v kuchyni. Nic se nevyrovná chuti domácích ředkviček nebo mrkve. Přinášíme vám obecná doporučení pro pěstování kořenové zeleniny, ale i konkrétní pravidla pro jednotlivou zeleninu. Kterou si pro pěstování vyberete vy?
Zbytečně se nebát, ale připravit se, kdyby cokoli. To cokoli může být různé – ze dne na den můžou zavřít obchody. Přes noc vypadnou rodinné příjmy. Svět ochromen strne. Víc než kdy jindy v takových situacích dává smysl pěstování zeleniny. Je to jeden z kroků k částečné potravinové samostatnosti. S ohledem na to, co nás (ne)čeká upravuju pěstitelský plán na letošní rok. Víc místa na cibuli, kořenovou zeleninu, brambory, červenou řepu a česnek.
Kdy a co zasít? Dřív vyšel hospodář na pole, nadechl se, porozhlédl se, dotkl se země a věděl: ještě ne, už ano. V březnu se vysévá většina zeleniny. Ředkvičky, špenát, salát, petržel nebo mrkev. Záleží na počasí. A na půdě.
Sklizeň. To je první slovo, které mě napadá, ve spojení se srpnem. Zeleninová zahrada je v době, kdy se letní prázdniny zhoupnou do druhé půlky, štědrá. I když máte plné ruce sklizně, nezapomeňte na odměnu pro zahradu. Protože vysít chcete i příští rok.
Na prázdná místa po letní sklizni vysejte zeleninu. Je škoda, aby půda zarostla plevelem. Jaká zelenina vám ještě vyroste? Co v červenci a v srpnu zasadit?
Období sklizně je báječný. Vytahuju ze záhonů mrkev, petržel, celer, červenou řepu nebo černou ředkev. A chci, aby mi vydržely až do příští sklizně. Něco zamrazím, něco usuším, něco schovám do písku. Tady jsou roky vyzkoušené tipy.
Přiznám se, že nevím, jestli raději seju, nebo sklízím. Oboje má cosi pěknýho do sebe. Na jaře voní půda svěžestí a očekáváním, na sklonku léta je její parfém zemitější, sebevědomější. Už totiž ví, co vyplodila. A já počítám zavařený sklenice, cibuli v záhonu a rajčata, co ještě (určitě) zčervenají.
Listy z ředkviček nevyhazujte na kompost. Přidejte je do salátu. Listy z červené řepy zase poduste jako špenát. A z mrkvové natě si vyrobte báječné pesto. Proč? Protože to vše dobře chutná a ještě doplníte vitamíny. Třeba áčko nebo céčko.
Mrkev vytáhla. Je hustá. Nejde to jinak, některé rostlinky musí ven, aby uvolnily místo jiným, které pořádně zesílí. Přírodní zákony, které fungují bezpečně. Tak jsem o víkendu zaklekla, načechrala půdu kolem malých mrkviček a potom je protrhala. Nať nevyhazuju. Na radu kamarádky jsem z mrkvové natě připravila pesto. Je dobré. Opravdu.
Ze dne na den zežloutlo pár listů a spadly na zem. Stromy si začínají stlát na zimu. A plody budou zanedlouho příliš těžké, aby se udržely na větvích. Stejně tak jim bude těsná země. Mrkev už ztrácí nať, petržel žloutne. Sklizeň ťuká na dveře. Ten den přijde rychle. Shromažďuju proto košíky, přepravky a zamrazovací sáčky. Vyklízím sklípek a zbavuju ho posledních zbytků loňské úrody. Musí být čisto.