Mrkev obecná je dvouletá rostlina. Pěstuje se jako jednoletá kořenová zelenina pro přímou konzumaci i použití v kuchyni. Využívá se hlavně kořen a méně také nať. Použití má také v lékařství a léčitelství.
Příprava půdy probíhá na podzim nakypřením a hnojením vyzrálým hnojem. Není vhodná půda s velkým obsahem dusíku. Velice praktické jsou vyvýšené záhony. Nezbytně nutné je zbavit záhon plevele.
Výsev probíhá na jaře podle typu odrůd
- raná odrůda – výsev v březnu nebo když se teplota zeminy drží nad 7 °C, sklizeň v červenci
- poloraná odrůda – výsev duben a květen, sklizeň v srpnu
- pozdní odrůda – výsev v červnu, sklizeň v říjnu - nejpozději do prvních mrazů
Vysévá se do řádků alespoň 20 cm vzdálených od sebe, semeno se ukládá do hloubky 1-2 cm. Hustší výsev se jednotí na vzdálenost rostlin 4-5 cm, u karotky na 6-7 cm. Po celou dobu růstu potřebují rostliny vlhkou a odplevelenou půdu.
Druhy mrkve podle výsevu
- Karotka – jemná, ranná, kratší oblejší kořen
- Baby karotka – mladá karotka, určená hlavně pro zamrazení a sterilování
- Klasická mrkev – pozdní druh, hladký štíhlý kořen se špičatým koncem
Velmi rané a rané odrůdy: Nantes 5, Nectar F1, Rondo, Calibra F1, Chamare, Jarana F1, Jitka F1, Karotina, Lenka
Polorané odrůdy: Karola, Kráska, Nantes 3, Táborská žlutá
Pozdní odrůdy: Berlikumer 2, Flakker, Katlen, Koloseum F1, Maxima F1
Kromě klasické oranžové mrkve jsou na trhu i semena odrůd červených (Vanda), bílých (Küttigenská mrkev), fialových (Purple Haze F1) a žlutých (Táborská žlutá).
Podzimní sklizeň mrkve byla opravdu bohatá a přemýšlíte, jak mrkev vhodně uskladníte i pro následující zimní měsíce. Na výběr máte několik různých způsobů, jejichž využití samozřejmě záleží i na dostupných možnostech. Pravidla pro skladování mrkve navíc můžete využít i pro petržel či jinou kořenovou zeleninu. Následující návod se vám tak jistě bude hodit pro zásobení zdravou domácí zeleninou plnou vitamínů i během nepříznivých a chladných zimních měsíců. Díky správnému skladování totiž mrkev vydrží klidně až do jara.
Mrkev a petržel jsou kořenovou zeleninou, jež se obecně těší velké oblibě. Obojí bývá základem velkého množství tradičních pokrmů. Kromě jejich využití v kuchyni mají spolu mnoho společného i ve způsobu pěstování. Obě zeleniny mají náročnější klíčivost semen a obě nesnášejí přesazování, takže se vysévají přímo na záhon.
Už vás nebaví nakupovat zeleninu, která se podobá plastovým napodobeninám bez jediného kazu, chuti a aroma v síti supermarketů? A máte za domem kousek zahrádky? Vypěstujte si sami nenáročnou, zdravou zeleninu, která bude na jaře prvním zdrojem přírodních vitamínů. Třeba taková mrkev je velmi oblíbenou a rozšířenou zejména pro vysoký obsah betakarotenu, vitamínů B1, B2, D, E, K a minerálů vápníku, draslíku, zinku, hořčíku, železa a jódu. Je také bohatá na vlákninu, lecitin, glukózu a stopový prvek – selen.
Zeleninu zařazujeme do našeho jídelníčku většinou proto, že je nízkokalorická a hodí se tak pro všechny typy i dietního stravování. Je ale velmi důležitá také proto, že obsahuje řadu vitamínů, minerálních látek, enzymů a bílkovin, které naše tělo potřebuje k tomu, aby mohlo řádně fungovat.
Asi nejlepší způsob, jak nepřijít o cenné složky v zelenině obsažené, je konzumace v syrovém stavu - tak dostaneme do našeho těla maximum živin, které daná rostlina obsahuje. Ale i zde jsou vyjímky potvrzující toto dané pravidlo.
