Cibule vypěstovaná z vlastní zahrádky chutná nejlépe.

Umíte si snad představit vaření bez cibule? Příprava guláše, špízů nebo cibulačky by bez této prastaré suroviny nebyla vůbec možná. Cibule u nás patří k nejpěstovanějším druhům zeleniny a má k tomu dobrý důvod. Bohatý obsah vitamínů, minerálních a léčivých látek dělá z cibule zázračnou potravinu, prověřenou staletími. Téměř každý zahrádkář si na svém políčku každoročně vyhradí alespoň kus půdy pro její nasazení. Jak ale vybrat správnou odrůdu a jak postupovat při sázení?

Hlína - základ úspěchu

        K pěstování cibule člověk nemusí být velkým odborníkem ani zahrádkářem. Přesto je dobré držet se ověřených návodů a tipů. Cibule nemá velké nároky na pěstování. Vyžaduje především propustnou živnou půdu, která nevysychá. Z této hlíny pak mívá jemnou a nasládlou chuť. Zkušení zahrádkáři radí půdu prohodit šterkem a lehce zapracovat, aby byla půda opravdu lehká a dobře propustná.

        Naopak v těžkých a jílovitých půdách může cibule brzy podlehnout škůdchům a chorobám. Není dobré ji sadit do příliš vysokých nadmořských výšek s vlhčím klimatem, kde má tendenci pomale dozrávat a ztrácet specifickou chuť. Ze živin cibule potřebuje především fosfor a draslík. Dusíkatá hnojiva by se měla používat opatrně, protože nadbytek dusíku v půdě zpomaluje zrání a cibule je při uskladnění méně trvanlivá. Nikdy také nehnojte půdu čerstvým kompostem.

(Autor Ruth Hartnup CC)

Druhy cibule

• žlutá – nejrozšířenější druh, vhodná pro studenou i teplou úpravu
• červená - svou barevností zpestří každý salát
• bílá - uplatnění hlavně v mexické kuchyni, velmi chutná
• šalotka - vyšší obsah cukru, vhodná k přímé konzumaci
• sečka –  vytrvalá cibule s jemnou chutí, vysoký obsah vitaminu C
• perlovka - odrůda mezi cibulí a pórkem, vhodná k přímé konzumaci

Cibule kuchyňská (Allium cepa) je široce užívaná při vaření jako zelenina či koření. Používají se její cibule, oloupané od vrchních uschlých vrstev, nejčastěji nakrájené, řidčeji se využívá i cibulová nať. Wikipedie

Sazenice, přímý výsev nebo sazečka?

Běžné odrůdy cibule lze pěstovat třemi způsoby:

1. z cibulek sazeček

Jedná se o nejrozšířenější způsob sázení. Stačí koupit malé cibulky a zasadit je do předem připravené půdy. Nejvhodnější doba pro sazbu je konec března, důležité je, aby už nebyly mrazy, které by mohly kvalitu cibule výrazně snížit. Sází se do tzv. sponu, do řádků, které jsou od sebe vzdálené asi 25 - 30 cm. Mezi jednotlivými cibulkami nechávejte asi 10 cm volných. Cibulky stačí sázet mělce, aby jejich konec vyčníval nad povrch půdy. Ideální doba pro sklizeň  je většinou koncem července. Jakmile začne nať částečně žloutnout a zasychat a rostliny se pokládají, vyplatí se je vytáhnout a nechat ležet na záhonech týden až dva na dosušení.

(Autor camerazn CC)

2. z předpěstovaných sazenic

Pěstování cibule z předpěstované sadby je výhodné především ve vyšších polohách a u nových odrůd velkých cibulí (Globo , Blanco Duro a Owa). Osivo se vysévá velmi brzy, už ke konci února do pařeniště nebo truhlíku a to řídce a na široko. Vzrostlé sazeničky pak vysazujeme koncem dubna na záhony do sponu. V sušším období je možné vysazovat i po dvou rostlinkách na jedno místo.

3. z přímého výsevu

Tento způsob pěstování je vhodný především u velkovýroby a v teplejších oblastech. Hodí se také pro sázení velmi vitálních a trvanlivých druhů cibule. Semena vyséváme už v první polovině března, aby měla semena dostatek vláhy. Sadíme do řádků, vzdálených asi 30 cm od sebe, do hloubky dva az tři centimetry. V průběhu růstu cibule pak věnujeme pozornost kultivaci s cílem udržet půdu  provzdušněnou. Závlaha je vhodná, ale pouze do poloviny července. Sklízíme, když je nať z poloviny rostlin polehlá a cibule mají žlutohnědou slupku. Dosoušíme na záhonech nebo na roštech.

Zásoby vitamínů na celou zimu

Přestože je možné koupit cibuli v obchodech za několik málo korun, nikdy se její kvalita a chuť nemůže rovnat té, kterou si vypěstujete na vlastní zahrádce. Aby vydržela cibule co nejlépe šťavnatá a zdravá, je potřeba ji skladovat na suchém místě v teplotách mírně nad nulou, nejlépe v ošatkách nebo zavěšené v trsech, aby měly cibule možnost doschnout. Uvitý cop ze sušených natí může být také krásnou ozdobou kuchyně či spíže.