Menu
Úvod

Východní krása denivek

Podzimní rostliny pocházející z daleké Číny a Japonska ve své domovině neslouží jenom k okrase, ale také k užitku. Denivky se totiž používají jako potraviny. Jejich chuť by se v našich poměrech dala přirovnat ke křenu, ovšem poupata denivek chutnají spíše jako fazolové lusky. Předpokládáme, že spíše než váš talíř budou zdobit vaši zahradu, proto si povíme něco o jejich pěstování.

Květy denivek

Příbuzné lilie královské

Denivky patří v Evropě i Americe k vůbec nejběžněji pěstovaným trvalkám. Svými nádhernými květy se řadí do čeledi liliovité a jsou přímé příbuzné lilie královské. Pokud s nimi máte již své zkušenosti, jistě víte, že pro denivky je typický hlízovitě ztloustlý kořen, díky kterému se rozšiřují, rozrůstají a mohutní. Z toho plyne, že nejčastěji tvoří trs či porost listů, ze kterých vyrůstá velký počet stvolů s nádhernými květy. Každý stvol nese větší množství květů, které postupně nakvétají a zase odkvétají.

Žluté denivky

Pestrá krása denivek

Mezi denivkami najdete jednobarevné krasavice, ale především řadu dvoubarevných variant. Vybírat si můžete z drobnokvětých forem, plných nebo poloplných denivek. Na barvě květu záleží i to, kdy budou vaše denivky kvést. Žluté květy se otevírají spíše na večer a v noci a kvetou až do druhého dne do dopoledne. Červené a tmavě oranžové květy se naopak naplno otevírají během poledne až odpoledne. Z krátké doby otevření květu zřejmě vychází i název rostliny – denivky sice nekvetou jenom jeden jediný den, ale je potřeba počítat s tím, že jednotlivé květy velmi rychle odkvétají. Krátkou životnost květů vám ovšem vynahradí jejich bohaté množství.

Řada kultivarů denivek

Během posledních desítek let byly denivky ve velké péči šlechtitelů, kteří ještě obohatili již existující varianty. Vzniklo tak úctyhodných 20 000 druhů denivek a každoročně přibývají další a další. Pokud vám tedy pěstování denivek bude vyhovovat, není na škodu, když si pořídíte různé kultivary téže rostliny. Denivkám to nejvíce sluší na trvalkových záhonech v zahradách a parcích. Vytvoří jejich základ, který pak postupně můžete doplňovat dalšími rostlinami. Hodí se spíše do větších samostatných ploch. Vysadit jednu rostlinu by byla škoda, protože denivky opravdu lépe vynikají ve větším množství.

Žluto-červené denivky

Pěstování denivek

Nenáročné trvalky vydrží bez jakékoli péče na jednom stanovišti řadu let. „Čím exotičtější, velkovětější či plnokvětější formu chcete pěstovat, tím se zvyšují i její nároky na podmínky. Důležitá je především výživná zahradní zemina, slunné stanoviště a nepřemokřená půda. Nejčastější chybou při pěstování denivek je jejich umístění do mokré půdy. Denivkám se kolem jezírek, potůčků a vodních ploch v zahradě nikdy nebude dobře dařit, “ vysvětluje zkušený zahradnický tým z Flosu v Řeži. Podobné je to i s umístěním denivek do stínu či polostínu – porostou tam, ale nikdy nedosáhnete takového kvetení jako

na slunném stanovišti. Pro své kvetení potřebují denivky alespoň šest hodin slunečního svitu. V období sucha je nutné denivky pravidelně zalévat.