Úvod  ›   ›   › 

Rebarbora – chutná, zajímavá a rozšířená v mnoha zemích světa

Rebarbora, známá také jako reveň kadeřavá (Rheum rhabarbarum), patří mezi rostliny, které mají dlouhou historii nejen ve světovém zemědělství, ale i v českých zahradách. I když dnes nepatří mezi ty nejrozšířenější plodiny, její výrazná chuť a všestrannost z ní dělají skvělé zpestření jídelníčku.

Dnes si rebarbora znovu nachází své místo v české kuchyni jako svěží sezónní surovina plná chuti a vitamínů.

Původ a historie

Rebarbora pochází z Asie, konkrétně z oblasti Sibiře a Číny, kde byla známá již před více než 4 000 lety. Původně se však nepěstovala pro své kyselé řapíky, ale především jako léčivá bylina. V Číně byla rebarbora ceněná pro své detoxikační účinky a využívala se jako projímadlo a prostředek podporující trávení. Do Evropy se dostala pravděpodobně díky obchodníkům z Hedvábné stezky, a to přibližně ve 14. století.

V českých zemích se rebarbora začala sporadicky objevovat až v 18. století, kdy ji lidé začali postupně pěstovat v zahradách. Zpočátku byla považována za netradiční plodinu, avšak díky její odolnosti, nenáročnosti a specifické chuti si rychle získala oblibu. Naše babičky ji často využívaly v kuchyni, zejména k pečení vláčných rebarborových koláčů nebo k přípravě domácích kompotů a džemů. Američané ji používali do koláčů, Italové na rebarborový likér a Němci na marmeládu.

Z botanického pohledu se jedná o zeleninu. Kvůli využití pro přípravu dezertů je řazena mezi ovoce.

Obecný popis rostliny

Rebarbora je trvalka, která může dorůst do impozantní výšky přes metr. Má silné oddenky a mohutné, široké listy, které jsou typické svou sytě zelenou barvou. Listy vyrůstají z dlouhých, šťavnatých řapíků, které mohou být červené, růžové či nazelenalé, v závislosti na odrůdě a podmínkách pěstování. A právě tyto řapíky jsou jedlou částí rostliny.

Pozor však na listy! Obsahují velké množství kyseliny šťavelové, která je jedovatá a může způsobit vážné zdravotní potíže. Z tohoto důvodu se konzumují pouze řapíky, které jsou naopak zdravé a plné vitamínů C, K, vlákniny a antioxidantů.

Velmi opatrné by s konzumací měly být těhotné a kojící ženy a děti. Kyselina šťavelová i v malém množství u nich může vyvolat nevolnost.

Rebarbora pod listy

Pěstování

Rebarbora je nenáročná rostlina, která se hodí jak do zahrady, tak i do květináče na balkon. Pěstovat ji může i začátečník, pokud dodrží několik základních pravidel.

Výběr stanoviště

Rebarboře se nejlépe daří na slunném stanovišti. Potřebuje dostatek prostoru, protože její listy se rozrůstají do šířky. Ideální je vlhká, hluboká a dobře propustná půda bohatá na živiny. Vyhovuje jí neutrální až mírně kyselé pH.

Rebarbora u zdi

Způsoby pěstování – ze semen nebo oddenků

Pěstování z oddenků: Oddenky rebarbory se vysazují na jaře. Sazenice by měly mít dostatek prostoru, proto je dobré dodržovat rozestupy minimálně 1 metr. Oddenek se zasadí do půdy tak, aby vrchní část zůstala lehce nad povrchem půdy. Po výsadbě je důležité rostlinu důkladně zalít.

Pěstování ze semen: Semena se vysévají na jaře přímo do připravené půdy nebo do květináčů. Semena klíčí poměrně rychle, ale na sklizeň si budete muset počkat déle než u rostlin vypěstovaných z oddenků.

Pěstování v květináči

Rebarboru lze pěstovat i v nádobě na balkoně. Zvolte větší květináč (minimálně 40 cm hluboký) s drenážní vrstvou na dně a kvalitní zahradnickou zeminou. Rostlinu pravidelně zalévejte, protože v nádobě půda rychleji vysychá. Je nutné počítat s tím, že zabere hodně místa.

Hnojení a přesazování

Rebarbora má ráda organické hnojivo, například kompost nebo vyzrálý hnůj, který se zapracuje do půdy na začátku vegetace. Během sezóny je vhodné rostlinu občas přihnojit, aby měla dostatek živin. Po 5–6 let je dobré rebarboru přesadit a oddenky rozdělit, čímž podpoříte její vitalitu.

Zazimování

Rebarbora je mrazuvzdorná rostlina, ale mladé sazenice je vhodné před zimou chránit mulčem nebo slámou.

Sklizeň

Rebarbora se sklízí od dubna do června, kdy jsou její řapíky nejšťavnatější a mají nejlepší chuť. Řapíky se neodřezávají, ale opatrně vytrhávají. Důležité je sklízet pouze několik řapíků z jedné rostliny, aby se zbytečně neoslabovala. Po červnu už sklizeň neprovádějte, protože koncentrace kyseliny šťavelové v řapících stoupá a chuť může být příliš kyselá.

Rebarbora v kuchyni

Nejčastěji se používá na přípravu sladkých koláčů, bublanin, kompotů a marmelád. Její kyselá chuť skvěle ladí s cukrem a vanilkou. Můžete ji také přidat do ovocných smoothie nebo připravit jako osvěžující limonádu.

Vzhůru do pěstování

Rebarbora je nenáročná rostlina. Její pěstování zvládne i začátečník. I když ji možná nepoužíváme tak často jako jiné plodiny, stále zůstává skvělou připomínkou tradiční domácí kuchyně, kterou známe od našich babiček.

Ohodnoťte tento článek:
Hodnocení: 5/5 (1 hlas)


Související články