Pěstování hlávkové kapusty

Pěstování hlávkové kapusty zvládne i začátečník. Velice dobře se dokáže přizpůsobit výkyvům teplot. Výhodou této zeleniny je možnost výsevu (výsadby) na záhon po sklizni některé rané zeleniny. Historicky jde o lidovou zeleninu, která se konzumovala v prostém venkovském prostředí.

Kapusta se vyznačuje klasickou hlávkou s velkými a zvláštně drsnými a vrásčitými listy zelené barvy.

Klima a půda - Setí - Podmínky pěstování - Plevel - Nemoci a škůdci

Klima a půda

Kapusta odolává i krátkodobému mrazu, lze ji pěstovat tedy i v polohách, kde se v průběhu podzimu mohou vyskytnout nečekané mrazíky.

Dobře se přizpůsobí i půdě. Nejlépe se jí daří v půdě s neutrálním pH, s přítomností organických látek, hlavně dusíku. Půda by měla být vlhká, ale ne trvale zamokřená. Záhon je dobré na podzim nakypřit a obohatit kompostem nebo hnojem.

Setí

Nejlepší doba pro výsev hlávkové kapusty je konec jara, mezi květnem a červnem. Tak má rostlina ideální podmínky pro zaklíčení a růst, aby byla na podzim v plné síle a mohla být připravená ke konzumaci i v době, kdy už je ostatní zelenina sklizená.

Možností výsevu je ale více a dle potřeby lze začít i v březnu a skončit v červenci. Osivo se dává 2 cm hluboko do kypré lehké půdy. Semena klíčí snadno a rychle. Pokud je půda vlhká, do týdne jsou už rostlinky venku a začínají růst. Tuto zeleninu lze pěstovat i z předpěstovaných sazenic připravených například ve skleníku. Sazenice by měla být zasazená do volné půdy do stáří jednoho měsíce.

Rostlina naroste v ideálních podmínkách do poměrné rozložité hlávky, proto je potřeba počítat s prostorem, který rostlina zabere. Kolem každé rostliny by měl být prostor ze všech stran 0,5 metru.

V poslední době je moderní pěstovat zeleninu na vyvýšených záhonech. I pro kapustu je takové pěstování vhodné.

Vhodné podmínky k pěstování

• Závlaha – tato zelenina nemá ráda suchou půdu a nikdy by neměla úplně vyschnout. V době sucha je nutná pravidelná závlaha, ale množství vody se nemá přehánět. Ideální k zalévání je dešťová voda, prohřátá v nádrži.
• Mulčování – je metoda boje s plevelem, která šetří čas a peníze za herbicidy. Můžete pro pěstování použít černou netkanou textilii položenou na připravený záhon s otvory pro rostliny. Levněji vyjde použít k mulčování slámu nebo posekanou trávu. Silnější vrstva nanesená na plochu kolem rostlin zamezí růstu plevele a udržuje půdu vlhkou.

Boj s plevelem

Pokud chcete nechat půdu volnou, je potřeba odstraňovat průběžně celou dobu na záhonech plevel. Kapusta má jeden hlavní kořen, ze kterého roste množství tenkých kořínků. Při vytrhávání plevele a případném kypření by nemělo docházet k narušení kořenů.

Místo na zahradě

Kapusta nemá ráda místo, kde moc svítí slunce. Uvítá třeba místo v polostínu u zdi nebo za rajčaty, které naopak slunce milují. Rajčata také odpuzují některé škůdce, kteří mají kapustu oblíbenou. Hlávkám se daří růst v přítomnosti heřmánku, luštěnin, brambor a celeru.

Kapusta se nikdy nesmí vysévat na záhon, kde rostla předchozí dva roky. Zvyšuje to riziko výskytu houbových chorob. Na stejné místo se může vrátit po třech letech, pokud v předchozích sezónách byly rostliny zdravé. Pokud se na nich vyskytly nemoci, doporučuje se dobu opakovaného výsevu zdvojnásobit.

Nemoci a škůdci

V zásadě platí, že proti plísním a houbovým chorobám lze rostlinu chránit dodržováním podmínek pro pěstování. Vlhkost, plevel a kyselá půda zvyšují pravděpodobnost výskytu chorob. Napadené rostliny se musí hned odstranit, aby se nemoc nešířila.

Ze škůdců jsou nejčastější mšice nebo larvy motýla běláska, které zvládnou v krátké době zničit celou rostlinu. Proto je důležité hlávky pravidelně prohlížet a pokud nechcete používat množství postřiků, rostliny ochrání bílá netkaná textilie, kterou se musí celé rostliny důkladně přikrýt.