Nejčastější chyby při pěstování zeleniny a jak se jim vyhnout

Pěstování vlastní zeleniny je radost, ale někdy i zklamání. Úroda může být slabá, rostliny zakrnělé nebo nemocné. Dobrou zprávou je, že většina těchto potíží má jasnou příčinu. Přečtěte si 8 nejčastějších chyb při pěstování zeleniny a zjistěte, jak jim předejít.

1. Nevhodné stanoviště a výsadba ve špatný čas

Jednou z nejčastějších chyb je volba špatného místa pro zeleninový záhon. Zelenina obecně potřebuje dostatek světla, alespoň 6 hodin slunce denně. Pokud ji zasadíte do stínu stromů nebo blízko plotu, bude výnos slabý a rostliny náchylnější k chorobám. Stejně důležité je i správné načasování. Předčasný výsev do studené půdy zpomaluje klíčení, naopak opožděná výsadba může zkrátit dobu růstu nebo způsobit, že rostlina nestihne dozrát.

Pomáhá znát potřeby jednotlivých druhů a řídit se nejen kalendářem, ale i aktuálním počasím. Některé teplomilné plodiny, jako rajčata nebo okurky, je lepší předpěstovat a ven vysazovat až ve chvíli, kdy nehrozí mrazy a půda je prohřátá.

2. Nedostatečná nebo jednostranná výživa

Zelenina patří mezi náročnější rostliny na živiny. Často se ale stává, že půdu nehnojíme vůbec, nebo používáme stále to samé. Zvlášť jednostranné používání dusíkatých hnojiv vede k bujné nati, ale slabému nasazování plodů. Jiným problémem je nedostatek draslíku nebo vápníku, což se projevuje třeba černáním špiček u paprik nebo rajčat.

Ideální je půdu na jaře obohatit dobře rozleželým kompostem nebo hnojem a během sezony přidávat přírodní hnojiva podle potřeby, například kopřivový výluh nebo dřevěný popel.

3. Nesprávná zálivka

Nevhodná zálivka bývá častým problémem, i když se zdá, že jde o jednoduchou činnost. Nejčastěji se chybuje v tom, že se zalévá často, ale povrchově a voda pak neprosákne ke kořenům a podporuje jen mělké zakořenění. Naopak vydatná zálivka jednou za několik dní umožní rostlinám sáhnout si hlouběji a získat stabilnější přísun vody.

Zalévejte nejlépe ráno nebo večer, kdy je půda chladná a voda se méně odpařuje. U mladých sazenic pomůže vytvořit kolem kořenů mělkou jamku, která udrží vodu na místě. A pokud máte možnost, sbírejte dešťovou vodu, rostliny ji snášejí mnohem lépe než vodu z kohoutku.

4. Nevhodné sousedství rostlin

Každá rostlina má své potřeby, ale také vliv na okolí. Pěstování nevhodných kombinací na jednom záhonu může vést ke zpomalení růstu, šíření chorob nebo zamoření škůdci. Například hrášek si nerozumí s cibulovinami, zatímco mrkev se dobře snáší s cibulí, protože se navzájem chrání před škůdci.

Vyplatí se držet osvědčených kombinací. Na jednom záhonu můžete třeba kombinovat salát s ředkvičkami a mrkví nebo pěstovat bazalku mezi rajčaty. Rostliny si navzájem pomáhají a zabírají prostor, kde by jinak rostl plevel.

5. Zapomínání na střídání plodin

Střídání plodin je základ zdravé zahrady. Pokud pěstujete opakovaně stejnou zeleninu na stejném místě, půda se jednostranně vyčerpá a zároveň se v ní hromadí specifické choroby nebo larvy škůdců. Například rajčata nebo brambory trpí na plísně, které v půdě přetrvají do další sezony.

Ideální je střídat záhony každé 3 až 4 roky, kdy na jednom místě vystřídáte plodiny náročné na živiny, méně náročné a ty, které půdu spíše zlepšují, například luskoviny. Pomáhá i výsadba zeleného hnojení, například hořčice nebo vikve, které půdu ozdraví a přirozeně obohatí o živiny.

6. Přílišná péče nebo naopak zanedbání

Výjimkou není ani to, že rostliny mohou strádat i z přehnané péče. Přehnojení, příliš častá zálivka nebo neustálé okopávání půdy mohou více škodit než pomáhat. Na druhou stranu ale zelenina potřebuje pravidelnou pozornost, nechat ji několik týdnů bez zásahu často znamená zpomalení růstu nebo rozšíření škůdců.

Ideální je najít rovnováhu a takovou míru péče, kterou potřebují konkrétní rostliny. Krátká procházka po zahradě každý den nebo obden postačí k tomu, abyste si všimli prvních příznaků problémů a mohli zasáhnout včas. Péče by měla být přirozená a plynulá.

7. Příliš hustá výsadba

Mnozí pěstitelé mají tendenci vysazovat zeleninu příliš blízko k sobě, aby využili každý centimetr záhonu. Jenže rostliny si pak navzájem konkurují o světlo, vodu i živiny, méně dýchají a jsou náchylnější k plísním a chorobám. Navíc se špatně dostává mezi řádky, což ztěžuje péči i sklizeň.

Dodržujte doporučené spony pro jednotlivé druhy, i když se na první pohled může zdát, že je kolem rostlin až moc místa. Ve výsledku budete mít silnější, zdravější rostliny a větší úrodu, než kdybyste je namačkali blízko sebe.

8. Otálení se sklizní

Pozdní sklizeň může být problém, zvlášť u plodové zeleniny, jako jsou fazolky, cukety nebo okurky. Přerostlé plody bývají tuhé, hořké nebo dřevnaté a rostlina se kvůli nim přestává soustředit na další tvorbu květů. U listové zeleniny zase starší listy žloutnou a ztrácejí křehkost.

Vyplatí se sklízet postupně a pravidelně. Častým sběrem rostlinu motivujete k dalšímu růstu a celková úroda bývá výrazně vyšší. Zároveň tím předcházíte přezrálosti a zbytečnému plýtvání.

Zdravá zeleninová zahrada nevznikne ze dne na den, ale s trochou pozornosti a ochotou poučit se z nejčastějších chyb se vaše úroda každým rokem zlepší. Navíc nejde jen o výsledky, ale i o radost z procesu.