Předpěstovávání (zeleniny)

Předpěstovávání zeleniny je oblíbená a často i nezbytná technika, která výrazně urychluje sklizeň, zlepšuje klíčivost a dává nám možnost získat silné, zdravé sazenice připravené k vysazení v ideální dobu. Především u teplomilných druhů, jako jsou rajčata, papriky nebo lilky, je předpěstování doma v teple velmi důležité. Tento proces sice vyžaduje trochu času a prostoru, ale výsledky stojí za to.

Co budete potřebovat?

Pro domácí předpěstovávání zeleniny nepotřebujete drahé vybavení. Existuje ale několik pomůcek, které vám mohou zajistit vhodné podmínky pro klíčení semen. Co byste měli mít na předpěstování?

• Nádoby na výsev – mohou to být sadbovače, kelímky od jogurtu, květináče, ale i plastové krabičky z kuchyně. Důležité je, aby měly odtokové otvory.
• Substrát pro výsev a množení – lehký, vzdušný, s nízkým obsahem živin, aby nedocházelo ke spálení mladých kořínků. Můžete použít i vlastní kompost smíchaný s pískem.
• Rozprašovač nebo konvička s jemným hrdlem – je nutné pro jemné zalévání, aniž byste rozbahnili povrch. Je potřeba udržovat půdu vlhkou, ale nesmí dojít k vyplavení semen na povrch.
• Zdroj světla – bude stačit semínka umístit do okna na jih, kde je nejvíce světla. Pokud máte větší množství sadbovačů, můžete sluneční záření doplnit pěstebními LED světly. Bez dostatku světla sazenice slábnou a vytahují se.
• Značky a popisky – jsou vhodné, abyste měli přehled, co kde roste. Můžete použít plastové štítky, dřívka nebo i víčka od kelímků.
• Kryt nebo miniskleník – pro udržení rovnoměrné vlhkosti a teploty při klíčení lze použít i miniskleníky, kryty nebo fólii, kterou můžete překrýt i běžné misky.

Teplota během klíčení by se měla pohybovat kolem 20–25 °C. Po vyklíčení můžete teplotu mírně snížit, aby se rostliny příliš nevytahovaly a nebyly slabé.

Kdy se do předpěstování pustit?

Ideální termín pro předpěstování se liší podle konkrétní plodiny. Většina rostlin potřebuje 6–8 týdnů k tomu, než vyklíčí a zesílí natolik, aby byla připravená k výsadbě ven. Podívejte se na náš přehled, kdy je vhodné s kterými druhy zeleniny začít:

• Papriky a lilky – je nutné začít velmi brzy, už v lednu nebo únoru, protože vyžadují dlouhou vegetační dobu a teplo. Přesazují se ven až v květnu po zmrzlých.
• Rajčata – březen až začátek dubna, v polovině května se pak přesazují ven.
• Celer bulvový a řapíkatý – výsev již v lednu až únoru, přesazování taktéž v květnu.
• Brokolice, květák, kapusta – konec února až březen. Do záhonu v dubnu až květnu, podle počasí.
• Saláty (hlávkové, římské, ledové) – únor až březen, výsadba ven v dubnu.
• Pórek – výsev v únoru až březnu, vysazování v květnu až červnu.
• Okurky, cukety, dýně – až v dubnu, protože rostou rychle a nesnášejí chlad. Ven putují po 15. květnu.
• Melouny – stejně jako okurky, vysévat v dubnu a sázet po zmrzlých.
• Lilek – leden až únor, výsadba ven v druhé půlce května.

Důležité je sledovat i to, zda rostlina snese přesazování. Například hrachy nebo kořenová zelenina přesazování snášejí špatně, a tak se častěji vysévají přímo na stanoviště.

Jak na samotný výsev?

Vyberte si vhodný den pro výsev, kdy budete mít klidněji a budete moci práci věnovat potřebný čas. Předpěstování není činnost, kterou je možné uspěchat, chybu můžete udělat už při samotném výsevu. V klidném tempu vám práce půjde lépe od ruky a semínka budou mít dobrý start. Připravte si vše potřebné, semena vyberte podle druhu i odrůdy a pusťte se do práce.

1. Nádoby naplňte výsevním substrátem, lehce jej přitlačte, aby v něm nezůstávaly velké vzduchové kapsy.
2. Semínka vysévejte podle hloubky uvedené na obalu – menší semena lehce zasypte nebo jen zatlačte do povrchu, větší (například dýně) zasuňte cca 2 cm hluboko.
3. Povrch mírně zvlhčete rozprašovačem, případně opatrně zalijte konvičkou.
4. Přikryjte fólií nebo dejte do miniskleníku a umístěte na teplé a světlé místo.
5. Po vyklíčení (obvykle do 7–14 dnů) odstraňte kryt a sledujte vývoj. Až rostliny vytvoří děložní lístky a prvních pár pravých lístků, můžete je přesadit (pikýrovat) do větších nádob nebo jednotlivých květináčků.

Při pikýrování zacházejte s rostlinkami opatrně, držte je za listy (nikoliv stonky) a dejte si pozor, abyste kořínky rovně rozprostřeli. Podsypte je čerstvým substrátem a dobře přitlačte.

Otužování rostlin a přesazování na záhon

Jakmile se venku ustálí počasí a pomine nebezpečí mrazů, je čas rostliny připravit na pobyt venku. Tomuto procesu se říká otužování nebo také přizpůsobování. Trvá zhruba týden až deset dní a díky němu si sazenice postupně přivyknou na chlad, slunce i vítr. Jak na postupné otužování rostlin?

• Zpočátku je vynášejte ven jen na pár hodin, do polostínu a bez větru.
• Postupně prodlužujte dobu venku a vystavujte je slunečnímu světlu.
• Před výsadbou ponechte sazenice venku i přes noc, pokud nehrozí noční mrazy.

Až pomine nebezpečí mrazů a půda se prohřeje, můžete sazenice vysadit do záhonu. Při přesazování dělejte jamky v dostatečné vzdálenosti podle druhu zeleniny a po zasazení rostliny vydatně zalijte. Vhodné je sázet za podmračeného dne nebo večer.

Tipy z praxe a časté chyby

Vypěstování vlastních a silných sazenic není úplně nejsnazší disciplínou, proto je dobré znát chyby, které mohou vést k poškození sazenic. Na co si dejte raději pozor?

• Přelévání – mladé rostliny mají citlivé kořínky a snadno uhnijí.
• Nedostatek světla – rostlinky se natahují, slábnou a lámou se.
• Příliš hustý výsev – sazenice si konkurují, odebírají si světlo i prostor.
• Neoznačení výsevů – snadno se ztratí přehled o odrůdách a druzích.
• Přesazování v chladu – při teplotě pod 10 °C se vývoj zastavuje.

Předpěstovávání na začátku vyžaduje trochu znalosti i praxe, kterou ale rychle získáte. Příští rok už budete vědět, co vás čeká a co se vám osvědčilo. Odměnou pro vás budou sazenice podle vlastního výběru, které budou zdravé a pěkně narostlé, což z nich dělá i výborný základ pro úspěšné zahradničení.