Průvodce zavařováním: Od základů po netradiční chutě a tipy na bezpečnost

Zavařování není jen způsob uchování ovoce nebo zeleniny, ale i cesta, jak snížit plýtvání úrodou, ušetřit peněženku a navíc si připravit domácí zásoby skvělého jídla bez zbytečných přísad. Sklenice s marmeládou, omáčkou nebo kompotem je výbornou odměnou za odvedenou práci, která vás navíc potěší kdykoli během roku. Přečtěte si, co všechno se dá zavařovat, tipy na neotřelé kombinace chutí i metody zavařování, které jste možná ještě nezkoušeli.

Proč je dobré zavařovat?

Zavařování je způsob, jak uchovat úrodu v době, kdy je sezóna v plném proudu. To, co nestihnete spotřebovat čerstvé, můžete během pár hodin proměnit ve sklenice plné šťavnatého ovoce, zeleniny nebo omáček. Dříve bylo zavařování běžnou součástí života, sloužilo nejen k šetření, ale i k přežití zimy. Dnes se situace proměnila, ale domácí zavařování naštěstí zůstalo. Umožňuje totiž zachovat kvalitu domácích plodů bez zbytečných konzervantů a také šetřit peníze.

Zavařování rovněž dává větší smysl v kontextu udržitelnosti, díky němu nevyhazujete přebytky, respektujete rytmus přírody a prodlužujete životnost potravin bez chemie. Není nutné ani mít velkou zahradu, často stačí výhodný nákup sezónního ovoce nebo zeleniny od farmářů či v obchodě.

Co všechno se dá zavařovat?

Zavařování už dávno není jen o okurkách nebo marmeládách. Zavařit můžete téměř cokoli, co roste na zahradě nebo se objeví ve výhodné nabídce v obchodě. Možností je spousta a fantazii se meze nekladou.

Sladké dobroty:

• Klasické marmelády – meruňková, švestková, jahodová, rybízová, třešňová atd.
• Pečené džemy – mají intenzivnější chuť a není třeba je tolik míchat.
• Ovocné sirupy – z různého ovoce, jsou bez chemie a množství cukru je na vás.
• Kompoty – třešně, broskve, švestky, meruňky, rebarbora nebo hrušky.
• Pyré pro děti i dospělé – jablkové, hruškové, dýňové s vanilkou.

Zelenina a slané chutě:

• Kvašená zelenina – běžně se dělá zelí a okurky, ale můžete vyzkoušet také kedlubny nebo mrkev.
• Lečo – cibule, rajčata, papriky, cuketa.
• Omáčky – z rajčat, papriky, používají se na těstoviny, ale i jako základ na pizzu.
• Čatní – indická pochoutka se sladkokyselou chutí, dělá se cibulové čatní, z paprik a rajčat, ze švestek.
• Sušená rajčata naložená v oleji.
• Papriky s česnekem nebo zeleninové směsi na těstoviny.
• Zeleninové vývary do zásoby – ideální na podzim.

Zavařovat se dá do sladka i do slana a často stačí jen základní suroviny a pár osvědčených triků. Některé recepty se dědí po generace, jiné vznikají podle toho, co právě dozrálo.

Tipy na netradiční chutě zavařování

Zavařovat nemusíte jen podle klasických receptů. Pokud vás láká objevovat nové kombinace chutí, můžete si se sklenicemi vyhrát. Ovoce i zelenina se výborně hodí k bylinkám nebo ke koření, a právě tak vznikají ty nejzajímavější domácí delikatesy. Jaké jsou naše konkrétní tipy na zavařování?

• Švestky s badyánem a skořicí – výborné do koláčů i na palačinky, příjemně zahřejí a voní po podzimu.
• Meruňky s levandulí – jemná, lehce květinová chuť dodá marmeládě elegantní šmrnc. Stačí jen malé množství květů.
• Hrušky s vanilkou a hřebíčkem – skvělá kombinace do kompotu i na pyré, které chutná i malým dětem.
• Rajčatová omáčka s bazalkou a česnekem – připravená rovnou k těstovinám nebo na pizzu, navíc uchovává letní chuť rajčat.
• Okurky s chilli a koprem – klasika s ostrým nádechem, ideální k pečenému masu nebo do burgerů.
• Jahody s balzamikem a pepřem – netradiční kombinace, která vás překvapí. Skvěle se hodí třeba k sýru.
• Cibulová marmeláda s červeným vínem – perfektní jako příloha ke grilovanému masu nebo sýrům, lehce sladká a silná.
• Pikantní čatní z manga nebo švestek s chilli a zázvorem – hodí se k sýrům, k pečenému masu nebo jako základ marinády.

Stačí pár sklenic, bylinek a nebát se vyzkoušet něco nového. Ze zavařování se může stát zábava, která navíc vykouzlí zajímavou alchymii chutí.

Metody zavařování

1. Klasické zavařování v hrnci

Nejjednodušší metoda, ke které stačí běžný hluboký hrnec. Na dno dejte utěrku nebo mřížku, aby sklenice nestály přímo na dně. Do hrnce nalijte vodu zhruba do tří čtvrtin výšky sklenic a zavařujte při 80–90 °C podle druhu potravin, obvykle 20–30 minut. Sklenice se nesmějí vzájemně dotýkat.

2. Zavařování v zavařovacím hrnci

Tato varianta je pohodlnější, protože si ve speciálním hrnci přesně nastavíte teplotu i čas. Elektrické zavařovací hrnce bývají vybavené termostatem a časovačem. Zavařování je pak konzistentní a bezpečné, vhodné i pro větší množství sklenic.

3. Zavařování v troubě

Hodí se zejména pro ovocné kompoty nebo marmelády. Sklenice postavte na plech s trochou vody, troubu zahřejte na 180 °C a zavařujte zhruba 15–25 minut. Po vypnutí nechte sklenice v troubě ještě chvíli dojít. Výhodou je, že můžete zavařovat větší množství sklenic najednou.

4. Zavařování v mikrovlnné troubě

Používá se spíše výjimečně, například na menší množství marmelády a je důležité u něj postupovat velmi opatrně. Sklenici vložíte bez víčka do mikrovlnky a ohříváte, dokud se směs nezahřeje. Následně ihned uzavřete a otočte dnem vzhůru. Tento způsob ale není vhodný pro větší objemy ani pro zeleninu.

Bezpečnost především

Aby sklenice vydržely celou zimu (a často i déle), je důležité nepodcenit přípravu. Je nutné dodržet pár jednoduchých zásad, díky kterým se zavařený obsah nezkazí a nebude nebezpečný.

• Čistota – sklenice i víčka vždy pečlivě vymyjte a vyvařte nebo vyhřejte v troubě. Použijte nová víčka, pokud si nejste jistí těsností těch starých.
• Správné zavaření – nejčastěji ve vodní lázni, v troubě nebo s pomocí myčky či zavařovacího hrnce. Důležité je, aby proběhl alespoň krátký var, který zničí nežádoucí mikroorganismy.
• Správné plnění – nenechávejte v nádobě příliš vzduchu, ale zároveň neplňte sklenici až po okraj. Ideální je nechat 1–2 cm volného místa.
• Víčka a těsnost – po zavaření otočte sklenici dnem vzhůru a nechte vychladnout. Pokud víčko při stlačení „nepřicvakne“, sklenice není dobře zavřená a je třeba ji zpracovat znovu.

Zavařování je proces, u kterého se vyplatí být důkladný. Není to nic složitého, ale vyžaduje pečlivost a důslednost. A čím častěji ho budete dělat, tím víc si budete jeho správností jistí.

Pomůcky, které se vyplatí doma mít

I když se dá zavařovat s minimem vybavení, některé pomůcky vám ušetří čas a zjednoduší celý proces. Pokud zavařujete často, vyplatí se mít vše po ruce v jedné krabici nebo zásuvce.

• Trychtýř na zavařování – usnadní plnění sklenic a minimalizuje nepořádek.
• Kleště na sklenice – díky nim bezpečně vyndáte horké sklenice z vody.
• Síto nebo pasírovač – ideální pro přípravu pyré nebo hladkých džemů.
• Láhve s patentním uzávěrem – skvělé na sirupy a ovocné šťávy.

Domácí zavařování je způsob, jak ušetřit peníze, nevyhazovat suroviny a udělat si radost chutným výsledkem. Dobře zavařené sklenice vydrží i roky a zaručeně vás potěší svým obsahem. Po letech možná i překvapí.