Vypěstuju lilek?

Bylo mi ho líto. Baklažán si seděl docela opuštěný v květináči a kolem dokola nebyly už žádné rostliny. Přizvala jsem ho do svého nákupního trakárku, kterým jsem křižovala zahradnictvím. Ve svém živlu jako vždycky, když vybírám sazenice. Je to můj první lilek, o kterém nevím docela nic.

S neznámými sazenicemi je to jako s každou jinou bytostí, která přijde do vašeho života. Aby vám to klapalo, musíte se poznat a přijmout se všemi svými rozmary. A tak jsem začala lilek poznávat. V kavárně nad zázvorovou limonádou jsem vyzpovídala kamarádku, otevřela jsem si zahradnickou knížku a zapojila intuici. Co jsem zjistila, je zhruba tohle.

• Sazenice patří na záhon až po zmrzlých mužích, podobě jako třeba sazenice dýní nebo cuket.
• Lilku svědčí dobře živená kyprá půda.
• Rostlina potřebuje hodně slunce a bohatou zálivku.
• Jak se lilek rozrůstá a vytváří výhonky, je třeba je zaštipovat, podobně jako u rajčat, a ponechat zhruba čtyři hlavní.
• Aby se urodily pěkné baklažány, necháme na jedné rostlině jen šest nebo sedm plodů. Zbytek (možná se slzou v oku) odstraníme.

Když se to povede – jakože opravdu nevím, protože pěstování zeleniny je nevyzpytatelná alchymie – sklidím svůj první lilek v životě. Prý se baklažány sklízí ještě před tím, než naplno dozrají. Slupka by měla být lesklá a pevná. Co s ním udělám vím naprosto přesně.