Úvod

Pěstování kedlubny

Kedlubna patří mezi klasickou zeleninu českých zahrad. Je chutná, nenáročná a pokud jí věnujete trochu péče, odmění se šťavnatými bulvami bez dřevnatění. Ať už ji pěstujete pro jarní sklizeň nebo si ji chcete uchovat na podzim, osvěžte si pár základních pravidel o jejím pěstování, se kterými to půjde lépe.

Kdy a jak kedlubnu vysévat?

Kedlubna je dvouletka pěstovaná jako jednoletá plodina, která je určená pro rychlení všemi způsoby. Rychlením se zkrátí doba od vysetí semen po sklizeň, výsev je možné provádět už od února. Přímý výsev do záhonu se provádí od března až do července podle odrůdy a termínu, kdy chcete sklízet.

  • Rané kedlubny se nejčastěji vysévají do truhlíku či pařeniště a po předpěstování se přesazují na záhon, obvykle v dubnu, tedy až po otužení.
  • Letní a podzimní odrůdy můžete vysévat přímo na záhon od května do začátku července.

Při výsevu je dobré držet se osvědčeného sponu – mezi rostlinami nechte 25–30 cm a mezi řádky 35–40 cm, aby měly dost místa k růstu. Semena zasévejte mělce, přibližně 1,5 cm hluboko. Pokud vyséváte do truhlíku, udržujte stálou vlhkost a přiměřenou teplotu okolo 18 °C. Vzrostlé sazenice přepichujte a před výsadbou je postupně otužujte.

Pokud máte skleník, můžete si dopřát kedlubnu už na jaře a vyset novou pro podzimní sklizeň – tím získáte dvě úrody za sezónu.

Jaké zvolit stanoviště a jak připravit půdu?

Kedlubny mají rády slunné a teplé stanoviště s humózní, kyprou půdou bohatou na živiny. Nejlépe se jim daří ve středně těžké půdě s dobrou zásobou dusíku a draslíku. Půda by měla být dobře propustná, ale zároveň udržovat vlhkost, protože kolísání vody může způsobit deformace bulvy.

Před výsadbou je vhodné zapracovat do půdy dobře vyzrálý kompost nebo kvalitní zahradnický substrát. Vyhněte se čerstvému hnoji, kvůli kterému by mohly kedlubny popraskat. Hodí se také přihnojit půdu organickým hnojivem určeným pro košťálovou zeleninu, a to především při delším vegetačním období.

Péče o kedlubny během růstu

Při péči o kedlubny je velmi důležitá zálivka, zvlášť u raných odrůd, které rychleji dřevnatí. Zalévejte je pravidelně, ideálně ke kořenům a provádějte spíše častěji menší dávky zálivky. Sucho způsobuje praskání bulvy a horší chuť, naopak příliš mokrá půda může vést k hnilobám.

V období sucha je vhodné mulčování, které udrží půdu vlhkou, omezí vypařování vody a zpomalí růst plevele. Dobré je také průběžně odstraňovat plevel, aby rostlinám nekonkuroval v přísunu živin a vody. Zvláště v létě ocení kedlubny rovnoměrné podmínky bez extrémních výkyvů.

Kromě pravidelné zálivky je vhodné kedlubny občasně okopat a také rostliny průběžně kontrolovat, zda je nenapadají škůdci. Nejčastěji se vyskytují mšice, květilka zelná nebo dřepčíci. Pokud se objeví, můžete použít přírodní postřik z mýdlové vody nebo z octa. Jako prevenci můžete vyzkoušet ochrannou síť proti hmyzu.

Pokud byste měli častý problém s popraskanými kedlubnami, můžete zkusit pěstovat modré odrůdy, které jsou odolnější proti praskání a současně jsou vhodné k delšímu skladování.

Časté chyby a tipy z praxe

Pěstování kedlubny není složité a zvládne jej opravdu každý. Ale několik drobností může ovlivnit, zda bude výsledkem šťavnatá bulva, nebo spíše dřevnatý a popraskaný kus. Proto je důležité znát nejčastější chyby, abyste se mohli těchto problémů vyvarovat. Které to jsou?

  • Pozdní sklizeň – kedlubna nesmí přerůst, jinak ztvrdne.
  • Nedostatek světla – ve stínu rostlina nevytvoří pěknou bulvu.
  • Přesušení – zálivka musí být pravidelná, ne nárazová.
  • Hustý výsev – kedlubna potřebuje prostor, jinak poroste do výšky a bulva bude malá.

Sklizeň kedlubny

Kedlubny se sklízejí podle odrůdy, zpravidla 8 až 10 týdnů po výsadbě. Rané odrůdy je vhodné sklízet včas, tedy jakmile mají bulvu velkou asi jako tenisový míček. Při pozdější sklizni by mohly být více dřevnaté a mají poté horší chuť.

Při sklizni se rostlina seřízne těsně nad kořenem. Hodí se pak k přímé konzumaci jako křupavá zelenina, případně je možné je přidat do salátů, polévek i do pečených pokrmů. Vyhazovat nemusíte ani její listy, které se dají dusit podobně jako kapusta a můžete je tak využít na přípravu dušené zeleniny.

Ohodnoťte tento článek:
Hodnocení: 5/5 (1 hlas)