Papriky jsou oblíbenou zeleninou, která se na zahradě dá pěstovat. Pokud jste úspěšní, odměnou vám je bohatá úroda. Co ale dělat s velkou úrodou paprik? Přečtěte si naše tipy na jejich zpracování i zajímavé recepty.
Kompostování
Kompostování začíná, když necháme organické zbytky volně se rozkládat, příroda se postará o zbytek. Správné kompostání není složité, snižuje množství odpadu a zároveň zlepšuje kvalitu půdy.
Jak funguje kompostování?
Při kompostování mikroorganismy, bakterie a houby přeměňují rostlinné zbytky na cenný humus. Tento proces probíhá díky kombinaci správné vlhkosti, teploty a přístupu kyslíku. Když se organický materiál rozkládá, uvolňují se živiny, které následně obohacují půdu. Během kompostování dochází k zahřívání hmoty, což pomáhá ničit choroboplodné zárodky a semena plevelů. Přirozeně se tak zajišťuje recyklace organických látek a vytváří se půdní prostředí bohaté na mikroorganismy pro zdravý růst rostlin.
Co všechno lze kompostovat?
Do kompostu patří zbytky ovoce a zeleniny, posekaná tráva, listí, slupky, kávová sedlina nebo vaječné skořápky. Důležité je správné vyvážení mezi zeleným materiálem, jako jsou čerstvé rostlinné zbytky, a hnědým materiálem, jako je suché listí nebo dřevní štěpka. Vyhnout byste se měli mastným jídlům, mléčným výrobkům nebo velkým kusům větví, které se rozkládají příliš dlouho.
Jak správně založit kompost?
Nejlépe se kompostu daří v polostínu, někde, kde na něj celý den nepraží slunce a zároveň není vystaven silnému větru. Kompostér nebo hromada by měly „dýchat“, proto je důležité, aby měl vzduch kudy proudit. Ideální je vrstvit mokřejší a sušší složky a občas hromadu překopat, aby se vše pěkně promíchalo.
Jaké faktory ovlivňují kompostování?
- Vlhkost: Kompost by měl být na omak vlhký, ne mokrý. Pokud připomíná přesušenou drť, přidejte více zeleného odpadu nebo ho lehce zavlažte. Když naopak zapáchá a je příliš mokrý, pomůže suchý materiál – třeba listí nebo drcený karton.
- Teplota: Aktivní kompost si udržuje teplotu okolo 50–70 °C.
- Čas: Rozklad trvá od několika měsíců do jednoho roku. Jak rychle bude kompost hotový, záleží na druhu materiálu, počasí i pravidelnosti míchání.
- Provzdušnění: Bez kyslíku se začnou množit nevhodné bakterie, které rozklad zpomalí a způsobí zápach. Občasné překopání pomáhá udržet kompost v kondici.
- Velikost materiálu: Velké kusy se rozkládají pomalu. Když větve nasekáte a zbytky nakrájíte, mikroorganismy budou mít jednodušší práci.
Díky kompostování dáváte odpadům nový smysl a půdě přirozenou výživu. Navíc tím šetříte životní prostředí i vlastní peněženku. Ať už začnete s malou hromádkou nebo větším kompostérem, výsledek rozhodně stojí za to.
Jak správně kompostovat?
Kompost je úžasná recyklační popelnice, díky které se zbavíte zbytků z kuchyně a získáte vysoce kvalitní a přitom levné hnojivo! Kompostování přitom není žádná věda, často stačí i malý kompostér. Přečtěte si několik rad ohledně správného kompostování.
Zahradní kompostéry a jak kompostovat?
Mít vlastní zahrádku, na které se dá vypěstovat vlastní domácí ovoce, zelenina či bylinky není dnes už jen trendem vesnic. Pěstovat se dá i na malém balkoně. Po domácku vypěstované plody jsou dnes velice ceněny především z hlediska kvality. Už jen z toho důvodu, že víte, čím si zahrádku hnojíte a zaléváte. Jak ale správně kompostovat? Jaký kompostér pořídit? Na tyto otázky se budeme snažit odpovědět v následujících řádcích.