Připíjím na zdraví. Lipovým čajem!

Přeju vám zdraví, hojnost a bohatou sklizeň v roce 2017. Slavila jsem natažená u kamen, místo ohňostroje sledovala plápolající plameny, foukala do horkého lipového čaje a mezi zuby drtila česnek. Po krásné procházce na místě kouzelnějším než v pohádce, kde barvy vystupovaly tak sytě ze stromů, až se mi točila hlava, přišla ta otravná paní. Rýmička.

Prochladla jsem. Docela obyčejně a sprostě jsem prochladla. I přes huňatý svetr, termotriko, dvoje ponožky a dvoje kalhoty. Courali jsme se. To je pravda. Zpívali jsme a z plna hrdla vdechovali ledový vzduch. To je taky pravda. A taky je pravda, že jsem se celé svátky vyhřívala u kamen, lítala v mrazu a fujavici v lese, psala, četla a pila kubánský rum. Místo ovoce cukroví. Místo zeleniny chlebíčky. Místo čaje – víno, slivovice, pivo. A ten rum. Nesu si důsledky. Rýmička je potvora. Štípe v nose. Zakaluje oči. Pálí někde v těch místech, kde tuším nosohltan. Říká se, že pro muže je nemocí smrtelnou. Stejně tak pro mě. Má to svou výhodu. Můj muž i otec mi porozuměli. Muž vařil čaj a sladil mi ho medovým sirupem z bezového květu. Otec mi nabídl napřed slivovici. A potom vitamíny. Ohrnula jsem nos (umělé vitamíny?!) a potom si pod jeho zklamaným pohledem vzala pikslu přece jen do ruky. „Ale tady píšou pro generaci padesát plus.“ „Prosím tě, ty toho naděláš,“ nechtěl se nechat odbýt. „No to nemůžu. Ještě mě to rozhodí,“ vrtěla jsem hlavou a frkala do stého papírového kapesníku. Nos odřený a lesklý – pomazaný konopnou mastí. V ústech pachuť česneku, který přes noc vypálil pálení. Zbyla jen ta rýma. Velká, krutá rýma. Na stole lipový čaj. Už asi čtvrtý. Med. Časopis o detoxikaci, který jsem zrovna dneska našla ve schránce (náhody prý neexistují). Tak se detoxikuju. Potím se o sto šest. A nevěřím, vůbec nevěřím tomu, že jak na nový rok, tak po celý rok. I když. Nakonec ten první leden nebyl zase tak špatný. Seděli jsme kolem kamen, prohlíželi si staré fotky, vyprávěli si a dohadovali se o tom, jak se u nás v chalupě žilo dřív. Slunce svítilo na modré obloze. I po zahradě jsem se prošla. A všude kolem tolik lásky, klidu a uvolnění. To je docela dobrý začátek roku 2017.